Magda: Po svatbě se z gentlemana stal domácí povaleč bez úspor

od Nikola Jaroschová
2 minuty čtení
muz gauc
muz gauc

Michal byl vždycky velmi pozorný a milý. Choval se ke mně hezky a mně brzy došlo, že ho vidím jinak, než jen jako kolegu z práce. Přitahovalo mě jeho svalnaté tělo, pracovitost, jeho vtipné poznámky prakticky na kteroukoli situaci. I když jsme pracovali jen jako brigádníci ve skladu supermarketu, bral svojí práci opravdu vážně, nikdy v ničem nepochybil.


Po práci jsme spolu chodili ven, zval mě do restaurací a vyprávěl mi o svém osobním životě. Trvalo sice dlouho, než jsem se mu otevřela i já, protože jsem poměrně introvertní, ale brzy to mezi námi začalo jiskřit a dali jsme se dohromady. Já si po čase našla jinou práci, on přijal skladníka na plný úvazek. Peněz sice nevydělával příliš, ale bohatě to stačilo na to, aby mě mohl každý večer někam pozvat.

Byla jsem do svého prince snů neskutečně zamilovaná

Zdroj: 123RF.COM

Brzy jsme spolu začali bydlet. Nájem jsme platili na polovinu, jeho peníze jsme šetřili a za moje nakupovali věci potřebné k životu. Po třech letech známosti mě požádal o ruku. Sice mladá, ale zamilovaná jsem mu řekla své ano. Netušila jsem, jak moc se změní.

Ještě rok po svatbě se choval jako pravý gentleman. Nezval mě už sice na drinky každý den, ale pořád to byl můj skvělý chlap, který se o mě dokázal postarat. Postupem času ale jeho zájem o mě začal uvadat. Večer chodil domů unavený, sotva se mnou promluvil, začal být nepříjemný. Stěžoval si na práci, ze které ho brzy vyhodili. Nájem jsem z větší části začala platit já a museli jsme sáhnout i na jeho úspory, které jak se ukázalo, nebyly zase tak velké.

Tři roky po svatbě prožíváme finanční krizi

Zatímco já makám jako šroub, Michal vystřídal od svého vyhazovu několik zaměstnání, ale v žádném se neudržel. Poslední dva měsíce si údajně hledá novou pozici, mně to ale přijde spíš tak, že se jenom válí na gauči, utrácí moje peníze za chipsy a nedělá nic.

Nevím, kam se můj skvělý princ poděl. Co to zapříčinilo je mi záhadou. Michala stále miluji a věřím, že někde uvnitř toho povaleče je stále můj milý a hodný pracovitý kluk, který mě má opravdu rád. Občas se v něm ty pocity snažím probudit a částečně se mi to na čas podaří. Usínáme v objetí s příslibem toho, že všechno bude jako dřív. Nový den mě ale přesvědčí vždy pouze o tom, že on už se nezmění. Nevím, co mám dělat. Rozvést se nechci, ale život v tomhle svrabu opravdu není to, co jsem si představovala.

Autor: Šárka Cvrkalová


Sdílet článek:Share on facebook
Facebook

Související články