Leona (43): Chci odejít od manžela, bohužel mě něčím drží v hrsti. Může zničit můj život

od Adéla Vocetková
Zdroj: 123RF.COM

Leona není v manželství šťastná. Už je to delší dobu, co si pohrává s myšlenkou, že by od svého manžela odešla. Za jejím rozhodnutím stojí dlouhodobé neshody i další problémy, které jsou pro ni zároveň velkou překážkou.

Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.

Rozvést se není žádná ostuda. I Leona by ráda od svého muže odešla, ale nemůže. Bojí se totiž, že jí manžel zničí život. Je tu totiž něco, čím ji drží v hrsti.

Manžel je pedant, všechno musí mít přesně nalajnované

Zpočátku mi manželova povaha nevadila. Věděla jsem, že je to pedant a puntičkář, ať už jde o cokoli. Všechno ve svém životě musel mít přesně nalajnované a po svatbě začal život lajnovat i mě.

Po letech jsem si zvykla. Naučila jsem se, že doma musí být uklizeno, že jeho pracovní košile musí být perfektně vyžehlené a že jsou věci, které mého muže vytáčí k nepříčetnosti.

Je přesvědčený, že bez něho bych nedokázala existovat

Manžel pracuje v rodinné firmě, ve které mě poté, co mi skončila mateřská dovolená s našimi dětmi, zaměstnal. Neudělal to kvůli mně, ale kvůli sobě.

Dal mi na starost klasické kancelářské práce, protože dle jeho názoru se žena jako já na nic jiného nehodí. Díky tomu, že mě zaměstnal ve firmě svého otce, dospěl k názoru, že bez něho bych nedokázala existovat.

Často mě ponižoval, ale na to jsem si zvykla. Prostě jsem to brala tak, jak to je. Manžela jsem poslouchala na slovo – když bylo po jeho, doma byl vždycky klid.

Roky psychického nátlaku si vybraly svou daň

Aniž by mi to docházelo, byla jsem celé ty roky svým mužem psychicky deptána. Nejdříve se to neprojevovalo, teprve před dvěma lety jsem začala mít jisté zdravotní problémy.

Nejdříve jsem tomu nevěnovala pozornost, vymlouvala jsem se na špatnou náladu. Asi po půl roce si můj zdravotní stav vyžádal návštěvu odborníka, který mi diagnostikoval depresi a předepsal prášky.

Že mám tyhle zdravotní obtíže, ví jen můj manžel. Poprosila jsem ho, aby to nikomu neříkal, ani našim dětem. Nechci být za blázna.

Nemohu ho opustit, drží mě v hrsti

Právě moje psychické problémy jsou tím důvodem, kvůli němuž nemůžu od svého muže odejít. Jsem si jistá, že by mi ze života udělal peklo.

Opustit ho? Nepřenesl by to přes srdce, na to je příliš ješitný. Bral by to tak, že jsem ho ztrapnila, a jistě by se mi pomstil. Všude by řekl, že mám deprese a že jsem psychicky labilní. Vyhodil by mě z firmy a postaral se o to, že novou práci bych už nenašla.

Trápím se. Nejsem s ním šťastná a až nyní vím, že jsem ani nikdy nebyla. Nechala jsem to dopracovat bohužel příliš daleko a nyní nevidím východisko, jak z této zapeklité situace ven.

Autor: Nikol Kolomazníková

Názor odborníka

V prvé řadě je třeba říci, že deprese není žádné bláznovství, neschopnost či slabost. Deprese je nemoc stejně jako například cukrovka. Za tu byste se přeci před ostatními nestyděli a taky vyhledali pomoc u lékaře. Deprese může postihnout každého, nemá žádnou spojitost s inteligencí ani s bohatstvím nebo úspěšností či schopnostmi. V depresi není na místě hodnotit své výkony, jsme nemocní. V horečce bychom po sobě také nechtěli prvotřídní sportovní výkony.

I když deprese může mít spoustu příčin a někdy se dokonce objeví bez jakýchkoliv spouštěčů, v tomto případě to spíše vypadá, že u Leony je důsledkem dlouhodobého ponižování a urážek. V její situaci by depresivní příznaky měla zřejmě většina lidí, kdyby vytrpěli to, co ona. Když nám totiž někdo den za dnem, rok po roku bude říkat, jak jsme neschopní a bezcenní, budeme tomu za chvíli sami věřit, i když to není pravda.

Každý má však právo na to být šťastný.

Dobrá zpráva je, že deprese je léčitelná. Pokud trpíte depresí, nečekejte a vyhledejte pomoc psychoterapeuta či jiného odborníka. Rovněž pokud máte blízkého člověka, o kterém víte, že trpí depresí, je potřeba zajistit mu pomoc. Dlouhodobá deprese totiž obvykle sama od sebe nezmizí, naopak má tendenci se stupňovat a vyústit až v sebevražedné myšlenky a pokusy.

Na závěr je nutné zmínit, že manželství by mělo být o partnerství, nikoliv o moci nad druhým člověkem. Tyranizovat druhého člověka není normální a vypovídá spíše něco o našem trýzniteli nežli o nás.

Mgr. Jiří Brouček
Psycholog

Související články