Leona měla skvělou práci, přítele i bydlení. Teď skončila jako osamocená těhotná žena v malém bytě a hledá si nové místo. Myslela si, že když se svému šéfovi zalíbí, bude mít v pracovním životě jednodušší postup. Opak se nakonec stal pravdou a ona dnes svého jednání lituje.
„Nová práce mě oslnila a já se chtěla ujistit, že mi místo zůstane. Původně jsem se chtěla s šéfem pouze spřátelit, ale nějak se to zvrtlo,“ přiznává Leona.
Dvě večeře a společná noc. Přítele jsem mu zatajila
Leonin vedoucí byl muž v jejím věku, podle jejích slov příjemný, milý a pohledný. „Podle toho, co jsem se první týden dozvěděla z kancelářských drbů, byl sám. Rozhodla jsem se s ním proto sblížit. Myslela jsem, že si mě oblíbí, a já tak budu mít jisté, že o místo po zkušební době nepřijdu,“ vypráví čtenářka. „Jenomže on můj zájem vzal až moc vážně a pozval mě při první příležitosti na večeři. Bála jsem se, že když odmítnu, bude pro mě všechno jenom komplikovanější. Proto jsem souhlasila.“
Po dvou společných večeřích Leona podlehla a souhlasila, že u Aleše přespí. „Něco jsme vypili a já si říkala, že to bude jen jednou. Stále jsem myslela na to, jak mi to pomůže v práci. Jenomže pak uběhl měsíc, dva, tři a z našich schůzek se staly pravidelné společné noci. Můj přítel pracuje hodně po večerech, takže si ani nevšiml, že nejsem doma. Alešovi jsem ale samozřejmě neřekla, že někoho mám.“
Když všechno prasklo, zůstala jsem sama a bez práce
O tom, že chodí Leona s nadřízeným, věděl ve firmě skoro každý. Skoro každý také věděl, že ji po práci občas vyzvedne její přítel. Jen oni dva muži neměli o ničem ani ponětí. „Zvrtlo se to ve chvíli, kdy jsem zjistila, že čekám dítě. Oznámila jsem to svojí nejlepší kamarádce a zároveň kolegyni. Ta se začala zajímat, s kým to mám. A naši debatu zaslechl Aleš,“ pokračuje Leona ve vyprávění.
Aleš si nenechal nic vysvětlovat. Ještě ten den si sehnal kontakt na Leonina přítele a všechno mu řekl. Ten se s ní ihned rozešel. Aleš s Leonou ukončil pracovní i osobní vztah, a jí tak nezbylo vůbec nic. „K dítěti se ani jeden nehlásí. Nevím, koho je. Nevím, jak to budu řešit. Teď bydlím v malé garsonce, sotva zaplatím nájem a hledám si nějakou slušnou práci. Už vím, že kdo chce moc, nemá nic.“
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
Autor: Šárka Cvrkalová
