Že je Dáša moje tchyně jsem vždycky považovala za čest. Všude se mluví o tom, jak je to s tchyněmi složité, ale my s Lukášem tenhle problém nikdy neměli. Moje máma nás moc neřeší, občas si zavoláme, udržujeme kontakt, jinak se nám ale do života neplete vůbec. Lukášova matka byla podobný případ ještě donedávna. Jenomže poslední dobou nám radí ohledně výchovy dětí a to se ani mně ani trochu nelíbí.
Jako první se narodil Tadeáš. Je mu teď pět let, chodí do školky, je zvídavý, akční, pořád vyžaduje pozornost. Dáša ho donedávna hlídala, jenomže teď se nám narodila ještě malá Lucinka a já jsem s ní na mateřské. Tadeáše tak hlídám já a Dáša si připadá tak nějak nevyužitá. I když jí říkám, že její pomoc nepotřebuji, prakticky každý den zvoní u našich dveří, že mi jde pomoc s dětmi.
Připomínky začaly
Zdroj: 123RF.COM
Vlastně jsem za její snahu byla zpočátku vděčná. Když Lucinka usnula a Tadeáš si měl s kým hrát, já si mohla alespoň odpočinout. Jenomže tchyně brzy začala mít připomínky k mojí výchově dětí. Jak mám Lucinku přebalovat, jak teplé mléko jí dávat, jak ji oblékat na procházky s kočárkem. A podobně mi začala radit i u Tadeáše. Vyprávěla mi, jak ho brala ven a co měl nejraději, vytýkala mi, že s ním chodím na špatná místa. Přitom Tadeáš sám řekl, že s babičkou byla občas nuda a že procházky se mnou jsou zábavnější. Ona oponuje tím, že Ted je jenom dítě a neví, co je pro něho dobré.
Připomínky zkušené matky se změnily v peklo
I když jsem ze začátku brala její rady jako připomínky zkušené matky a z některých jsem si dokonce i něco málo vzala, poslední dobou se jí nelíbí skoro nic, co dělám. Jako by si neuvědomovala, že jsou to moje děti, ne její. Když jí to ale řeknu, odpoví jenom: „Ale prosím tě, jen se ti snažím radit, myslím to dobře.“ Mockrát jsem se jí snažila říci, že o její rady nestojím a že by se raději měla věnovat svému manželovi než mým dětem.
Největší problém je v tom, že Lukáš se jí ještě zastává. Neustále mi připomíná, že jsem si ho vzala, protože z něho matka vychovala takového člověka, kterého miluji. Měla bych jí prý proto trochu ohledně rad pro výchovu dětí věřit. Začíná mi to celé lézt na nervy. Dokážu vychovat své děti sama, nepotřebuji, aby mi každý den stál někdo za zády. Dobré rady si samozřejmě vezmu k srdci, když si ale někdo mé děti přivlastňuje a tvrdí, že ví lépe než já, co je pro ně nejlepší, mám tendenci vybuchovat.
S tchyní jsme se sice několikrát pohádaly, ona je ale nenapravitelná a do výchovy dětí se neustále vměšuje. Mohu jenom doufat, že až děti vyrostou, pochopí, která z nás to s nimi myslí doopravdy dobře.
Autor: Šárka Cvrkalová
