Vždycky jsem čekala na svého prince na bílém koni. Nikdy by mě nenapadlo, že nakonec skončím s bratrem svého otce, celá rodina nás zavrhne a okolí se nám bude posmívat. Náš vztah začal náhodou a my jsme vše před rodinou dlouhou dobu tajili, nakonec nás prozradila konverzace na sociální síti a museli jsme s pravdou ven.
Tátův bratr byl můj nejlepší přítel
Matka mi zemřela při autonehodě, když mi bylo sedm let. S tátou jsme si nikdy nerozuměli a ze mě se stala uzavřená a stydlivá dívka. Nebyla jsem schopná si najít přátele a většinu času jsem trávila s babičkou nebo tátovým bratrem. Každý den pro mě vymýšlel jinou aktivitu, jen abych se nenudila. Chodili jsme spolu na tenis, bruslit, lyžovat a užili jsme si spoustu srandy. Když jsem byla starší, měla jsem potřebu se někomu svěřit se svými pocity. Byla jsem zmatená, házela se mnou puberta a já potřebovala někoho, kdo mi bude naslouchat. Tátův bratr tu pro mě zase byl a já jsem díky němu mohla své mládí prožít bez vážnějších problémů.
Náš vztah začal, když mi bylo dvacet pět let
Zdroj: 123RF.COM
Když jsme byla mladší, byl pro mě jen mým přítelem. Vše se změnilo až ve chvíli, kdy jsme opět oba seděli večer u vína. Mně bylo dvacet pět let a brečela jsem mu na rameno. Stěžovala jsem si na svou neschopnost najít si partnera a svou osamělost. Cítila jsem se, jakoby mě neměl nikdo rád a potřebovala jsem pochopení.
Nabídl mi pomocnou ruku
Podíval se na mě a řekl mi, že tu pro mě vždycky bude a rád mi pomůže. Svěřil se mi, že se také celý život cítí sám a nabídl mi, abych se k němu nastěhovala. Chvíli jsme o tom nápadu mluvili, a i když se mi na začátku zdál směšný a hloupý, najednou jsem přikývla. Nechtěla jsem už ve svém bytě trávit čas sama a věděla jsem, že s tátovým bratrem se cítím dobře a máme společné téma.
Náš vztah je komplikovaný a rodina nás nechápe
Společné bydlení jsme před rodinou úspěšně tajili. Já jsem denně vařila a o peníze jsme se nemusela starat. Dokonce jsme mezi sebou vybudovali zvláštní vztah. Nebyl založený na intimnostech, ale pochopení. Život byl najednou jednodušší a navíc plný smíchu a zábavy. Samota byla ta tam.
Náš bezproblémový život by pokračoval dál, kdyby se babička nepodívala do mého telefonu. Měla pocit, že spolu trávíme až moc času a o našem bydlení nevěděla. Když se mi podívala na konverzaci na sociální síti, ihned na mě udeřila. S nechápavým výrazem se mě nejprve vyptávala, a poté nadávala. Do teď nikdo z rodiny nechápe naše rozhodnutí, ale my jsme pevně rozhodnutí, že zůstaneme bydlet spolu.
Autor: Tereza Hotovcová
