Lada (37): Manžel si několik let potají četl můj deník. Dozvěděl se všechny mé tajnosti

od Luboš Klouček
2 minuty čtení
zena 5
zena 5

Pro mnoho lidí je deník nesmírně citlivým a intimním rozborem vlastní duše. Píšete si do něj své pocity, názory, zkušenosti, bolesti a smutky. Prostě vše, co vás jen napadne. Co když někdo nabourá váš tajný svět? Ztratí tak vaši důvěru? Můj manžel si několik let sprostě četl můj deník. Nemůžu tomu uvěřit.

Vždy jsem si vážila soukromí jiných a chtěla jsem, aby respektovali to mé. Nebylo žádným tajemstvím, že si několik let píšu deník. Můj manžel dělal, že ho to nezajímá. Později jsem zjistila, že mi ho už roky čte! Jsou tam moje myšlenky a nikdo by je neměl číst. Deník slouží jako skvělý, a především tichý pomocník.

Můj deník

Píšu si deník už od svých patnácti let a vždycky mi moc pomáhal. Samozřejmě jsem tam jako mladá a naivní holka psala úplné blbosti, ale v té době, to bylo důležité. Je to taková moje osobní zpověď. Deník je černé barvy s bílými flíčky a stejně laděnou propiskou. Nyní tam zapisuji své úspěchy z práce a to, jak na mě muži pokukují. Také se v deníku svěřuji s našimi problémy v manželství.

Měla jsem podezření

Jednoho dne mi přišlo, že je deník jinak otočený a byla přeložená stránka. Schválně jsem deník přemístila jinam a schovala se do koupelny. Můj manžel přišel a bylo jasné, co hledá! Udeřila jsem na něj, jak si to mohl dovolit. On mi arogantně odvětil, že to samé by mohl říci on mně. Kolik věcí si do deníku píšu a jemu to neřeknu. Žárlil a nechápal, proč takto nemluvím s ním.

Zdroj: 123RF.COM

Narušená důvěra

Myslím si, že každý člověk má právo na malé tajemství. Nepodvádím svého manžela a ani o tom nepřemýšlím. Pohledy kolegů mi ale lichotí, to přiznávám. Připadala jsem si, jako bych před ním najednou stála nahá. Věděl o mých nejhlubších myšlenkách a pochybách. O všem, co jsem kdy udělala nebo udělat chtěla. Je to pro mě naprosto nevhodné a urážející! Naboural moji důvěru a zničil mé soukromí. V manželství by měl panovat respekt k tomu druhému a on si místo toho čte dlouhé roky můj deník. Ani nevěděl, kolik let jej už čte nebo se mi nechtěl přiznat.

Chce mě kontrolovat

Připadám si zrazená a nevím, jestli mu budu moci ještě někdy věřit. Psát každý týden do deníku byl můj rituál. Těšilo mě to a dělala jsem to s radostí. Teď se nemůžu ani přimět si sednout k psacímu stolu. Mám pocit, že za mnou někdo stojí a nemůžu být 100% upřímná. Byla bych raději, kdybych se to nikdy nedozvěděla. Měla bych tak stále malá tajemství v „mém světě“ myšlenek. Teď vidím jen manžela, který má potřebu mě neustále kontrolovat. Narušilo to náš vztah a moc spolu nemluvíme.

Autor: Monika Holemá


Sdílet článek:Share on facebook
Facebook

Související články