Julie (30): Začalo to, když jsem byla dítě. Dodnes děsím všechny kolem

od Nikola Jaroschová
2 minuty čtení
zena
zena

Náměsíčnost se u Julie projevila již v dětství. Její rodiče tehdy doufali, že z toho jednoduše vyroste. Bohužel se tak nestalo a Julie se s náměsíčností potýká i v dospělosti. A značně jí to komplikuje život.

Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.

Juliina náměsíčnost se neobjevuje pravidelně. Jsou však dny, kdy je mnohem větší pravděpodobnost, že k ní opět dojde. Julie se na to vždy snaží připravit.

Jako dítě jsem babičku málem stála život

Poprvé jsem byla náměsíčná, když mi bylo asi pět. Rodiče mi ten zážitek sice vždycky vyprávěli se smíchem, ale babička už tak nadšená nebyla. Byla to ona, kdo mě tak viděl poprvé, a vyděsila jsem ji natolik, že ze mě málem dostala infarkt.

Od toho okamžiku byla Julie náměsíčná mnohokrát. Rodiče ale nedokázali předpovědět, kdy bude jejich dcera náměsíčná příště. Museli tak být neustále ve střehu.

Když jsem náměsíčná, vůbec o sobě nevím

Jako dítě jsem si neuvědomovala, co se mi vlastně děje. Až v pozdějším věku, když už jsem třeba měla přítele, u kterého jsem chtěla přespat. Tehdy byla moje náměsíčnost velký problém a překážka, kvůli které jsem vždy raději spala doma.

To mělo samozřejmě negativní dopad na vztahy. Kluci si o mně mysleli, že jsem upejpavka, ale tak tomu nebylo. Jen jsem měla strach, abych si neublížila, když to tam neznám. Když jsem náměsíčná, vůbec o sobě nevím.

Rodiče to nepřiznali, ale děsila jsem je

Rodiče se vždycky snažili tvářit, že pro ně moje náměsíčnost není problém, ale já moc dobře vím, že to byl problém s velkým P. Sice to nikdy nepřiznali, ale mně je jasné, že jsem je několikrát ošklivě vyděsila.

Buď jsem se uprostřed noci objevila u nich v ložnici, nebo jsem vyrazila ven z našeho domu. Nepomohlo ani to, že bylo zamčeno. Prostě jsem si nějak dokázala odemknout.

Během úplňku je to horší, ale ne vždy

Moje náměsíčnost je pěkně nevyzpytatelná, protože nikdy nevím, kdy se mi to stane příště. Během úplňku je to někdy silnější, ale ne vždy, proto se na to nelze spoléhat.

I přesto se několik dní před úplňkem a několik dní po něm snažím být připravená. Doma všechno zamykám a schovávám klíče. Dohnalo mě to dokonce i k tomu, že jsem si přivázala provázek na nohu, aby mě probudil, pokud bych někam skutečně šla. Již dvakrát mi to pomohlo, trhnutí za nohu mě probudilo.

Strach mám já i moje rodina. Uvažuji, že vyhledám další pomoc

Náměsíčnost děsí nejen mě, ale i moji rodinu. Mají o mě strach a já se nedivím, člověk totiž nikdy neví, co při tom vyvede nebo kam až dojde. Proto uvažuji, že vyhledám pomoc.

Byla jsem u psychologa, ten mi však pomoci nedokázal. Babička mě před lety vzala k nějakému šamanovi, ale ani ten nic nezmohl. Nyní přemýšlím, že zkusím hypnózu. Třeba mi právě ona konečně pomůže.

Autor: Nikol Kolomazníková


Sdílet článek:Share on facebook
Facebook

Související články