Jana opravdu hodně dlouho váhala, jestli se nám svěřit se svým příběhem. Ačkoli je přesvědčena, že manžel na podobné stránky nechodí, bála se prozrazení. O svém manželovi totiž ví, že ji už několik měsíců podvádí. Přesto se před ním tváří, že nemá o ničem sebemenší tušení, a užívá si, jak se její manžel snaží všechno ututlat.
Jana v sobě nakonec odvahu našla a poslala nám svůj příběh e-mailem, za což jsme moc rádi. Jako vstřícný krok jsme jí nabídli, že u jejího příběhu pozměníme jména. To jen pro jistotu, kdyby její manžel náhodou na naše stránky přeci jen narazil.
Začala jsem si všímat jeho podivného chování
Je to asi tři čtvrtě roku zpátky, co se manžel začal chovat podivně. Byla jsem za ty roky, co jsme spolu, zvyklá, že určité věci vyžaduje několikrát do týdne. Najednou ale neprojevoval sebemenší zájem, aby mezi námi cokoli bylo. A když už, dožadoval se toho třeba jednou za čtrnáct dní.
V tu chvíli mě samozřejmě napadlo, jestli někoho nemá, vždyť jeho chování tomu úplně nasvědčovalo. Nedala jsem ale na sobě nic znát, tvářila jsem se, že s poklesem jeho zájmu nemám problém.
Utvrdila jsem se v tom, že mě manžel podvádí
Netrvalo to dlouho a já už měla jistotu, že má můj manžel milenku. Když se jednoho dne vrátil domů, všimla jsem si na jeho límečku otisků rtěnky. Ještě ani neusedl k večeři a už cupital do koupelny, kde se pod tekoucí vodou v umyvadle snažil důkaz nevěry vyprat. Na moji otázku, co to tam dělá, odpověděl, že se umazal od inkoustu v tužce a nechce si zničit svoji oblíbenou košili.
Jindy mi zase tvrdil, že si jde s kamarádem zahrát tenis. Poctivě si zabalil oblečení i tenisovou raketu, domů se vrátil až za 4 hodiny. Do koupelny jsem přišla zrovna v okamžiku, kdy z tašky vytahoval rádoby upocené sportovní oblečení a mimoděk mu vypadly i červené kalhotky. Tehdy se snažil tvářit dotčeně, že jsem mu zkazila překvapení, protože ta sytě rudá tanga měla být dárkem pro mě. Naivně si myslel, že mu to baštím i s navijákem a já ho u toho nechala.
Čekám na správný okamžik, kdy mu řeknu pravdu
Kdekdo by si možná mohl myslet, že se budu kvůli manželově bokovce hroutit, budu nešťastná a zhrzená. Ale kdepak. Možná právě i to vědomí, že už k němu necítím to, co jsem k němu cítila kdysi, mi umožňuje tajit před ním, že už dávno o jeho milence vím.
Nyní jen čekám na správný okamžik, kdy mu s úsměvem řeknu, že to nebyl on, kdo ze mě celou tu dobu dělal hlupáka – ale že jsem to byla já, protože jsem celou dobu věděla, že zanáší. Těším se na jeho překvapený výraz a kdo ví – možná se i s vámi poté podělím, jak to vlastně celé dopadlo!
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky, která nám jej zaslala pomocí e-mailu. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
Autor: Nikol Kolomazníková
