Irena (40): Snažím se srovnat syna do latě. Pořád vzdoruje a vymýšlí nové způsoby, jak mi ztížit výchovu

od Nikola Jaroschová
2 minuty čtení
Zena syndrom
Zena syndrom

O tom, jak je někdy těžké být matkou, nám v dlouhém dopisu vyprávěla čtenářka Irena. Má jediného syna, se kterým si ještě do nedávna rozuměla, říkali si všechno. Jakmile dosáhl věku patnácti let, vytvořila se mezi nimi propast. Denně se hádají a nešťastná je z toho Irena, její manžel, ale také prarodiče.

Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.

Syn Saša začal chránit svoje soukromí

„Začalo to nenápadně. Čas utíkal jako voda, synovi bylo najednou patnáct let a začal se chovat podivně,“ vypráví Irena. Saša měl vždy otevřené dveře do pokoje, s rodiči přes den běžně komunikoval a doma byla uvolněná atmosféra.

Najednou se ale začal zavírat v pokoji a po čase také zamykat. Kdykoli mu Irena nahlédla přes rameno, zamkl obrazovku svého telefonu nebo sklopil notebook.

„Nikdy se tak podivně nechoval, začala jsem o něj mít strach. Kvůli tomu jsem ho musela kontrolovat,“ vysvětluje. Irena nikdy nechtěla být přísnou matkou, ale okolnosti jí donutily jednat.

Irena u syna našla cigarety

„Když byl s kamarády venku, prošla jsem věci v jeho pokoji, nestačila jsem se divit. Našla jsem kondomy, cigarety a pánské časopisy,“ vypráví. Jakmile se Saša vrátil domů, Irena mu připravila výslech.

Chtěla vědět, jestli kouří a zdali má slečnu. Jeho ale chování matky urazilo. Cítil, že mu narušila soukromí, a odmítal se s ní bavit. „Obracel oči v sloup a zkoušel na mě otrávené grimasy,“ popisuje.

Místo toho jen drze odsekával a čím dál více Irenu rozčiloval. Ta mu nakonec dala facku, čímž hádka skončila. Saša se jako obvykle zamkl v pokoji a nevycházel.

Přestali spolu normálně komunikovat a už se jen hádají

„Najednou nevím, jak na něj. Všechno mu přijde trapné, pořád protáčí oči a chová se ke mně hrozně,“ tvrdí. Irena se snaží se svým synem navazovat komunikaci různě.

Vyptává se ho na školu, zážitky, zkusila se ptát na přítelkyni, ale třeba i na počítačové hry. „Chtěla jsem být matka, která jde s dobou, ale jeho chování, stylu a celé moderní době prostě nerozumím,“ tvrdí.

I když předstírá zájem a někdy ho skutečně má, Saša se komunikaci brání. Tváří se, jako by najednou matku nepotřeboval, a Irena jen tiše trpí. Často přeteče pohár její trpělivosti a ona na syna zvýší hlas. Všimla si, že takové chování nikam nevede, protože se její syn ještě víc naštve a dělá naschvály.

Bojí se, aby jí nepřerostl přes hlavu

„Nemůžu ho pořád jen fackovat a okřikovat. Chtěla bych si k němu najít cestu, ale přijdu si úplně neschopná. Saša nevyvíjí žádnou snahu a já přestávám mít chuť se snažit,“ říká.

Bojí se také toho, že její syn bude své agresivní chování stupňovat a jednou nastane den, kdy ho nezvládne. Manžel se jí občas zastane, ale v komunikaci se synem je stejně bezradný.

Oba se uklidňují tím, že pubertu zažil každý. Saša z ní určitě také vyroste. „Dám tomu čas, ale mám co dělat, abych své nervy udržela na uzdě,“ tvrdí.

Autor: Tereza Hotovcová


Sdílet článek:Share on facebook
Facebook

Související články