Od mala jsme si mysleli, že s naší dcerou budou problémy. Není špatný člověk, ale už od puberty se z ní klube tak trochu pobuda. Má dobré srdce a to vím, i přesto, že už v patnácti nám ji několikrát kamarádi dovedli domů opilou. Manželka k ní byla vždy moc benevolentní.
A to právě proto, že vím, jaká je. V jádru dobrý člověk, ale má tendenci vyhledávat problémové kamarády. S některými se jenom opije, s jinými provádí i další daleko horší věci. Dokonce ani s kouřením trávy se nestala výjimka a nejednou jsme ji s jointem načapali. Nejhorší byl ale její první přítel, nějaký Michal.
Chodili spolu asi čtrnáct dní. Ale problémů stačili natropit dost
Až tři měsíce po rozchodu nám dcera oznámila, že je těhotná. Bylo jí patnáct. Michal byl dvacetiletý chlapík, kterého potkala bůh ví v jakém zapadlém baru. Prý spolu dva týdny chodili. Nám bylo jasné, že spolu dělají všechno kromě chození. Jenomže jí bylo patnáct let, nedělali nic nelegálního.
Domluvili jsme se se ženou, že ji necháme, aby si natloukla nos. Mysleli jsme, že se po pár dnech rozejdou a jí to třeba naučí dávat si na lidi pozor. Navíc, kdybychom jí něco přikazovali a zakazovali, jenom bychom se doma hádali. Takže jsme to brali jako průběh jejího pubertálního dospívání. Nenapadlo nás, že nepoužijí ochranu. Místo zbytečného rozčilování jsme jí pomohli se zařízením potratu, který sama chtěla podstoupit. Vlastně nás to sblížilo, protože si uvědomila, že ji podpoříme za jakékoliv situace a že by se měla začít chovat zodpovědně.
Zdroj: 123RF.COM
První vážný vztah si vybudovala v sedmnácti. Trvá dodnes
Romanovi jsme z počátku moc nevěřili. Neseděl nám k naší dceři ani trochu. Byl to totiž normální hodný mladík. Ona měla spíš v hledáčku potetované frajery v kožených bundách. Ale když jim vztah vydržel půl roku, napadlo nás, že třeba je on tím pravým. Byl milý, slušný, hlídal ji, aby nedělala nesmysly. Dokonce po jeho boku dospěla. A když s ním v osmnácti nedopatřením otěhotněla, rozhodla se, že si dítě nechá.
Nebyli jsme si jistí, zda to zvládnou. Ale Roman pracoval, Tereza měla před maturitou a chtěla po střední nastoupit do práce. Na miminko jsme se vlastně i těšili. Jenomže když jim v zatáčce na silnici najelo do protisměru auto, při složité operaci, která Tereze zachránila život, miminko nepřežilo. Trvalo to tři roky, než se z celé situace vzpamatovala.
Čeká syna. Přiznala se, že neví, kdo je otcem. Roman jí dal ještě jednu šanci
Když nám oznámila, že je opět těhotná, radost měl nejvíc Roman. Obávali jsme se, že bude mít nějaké psychické problémy. Měli jsme sice pravdu, ale z jiného důvodu, než jsme si mysleli. Všem včetně Romana nám totiž oznámila, že neví, zda je skutečně otcem on. Přiznala se, že ho jednou podvedla. Svědomí ji prý tížilo a musela nám to všem říci.
Roman byl sice naštvaný, ale rozhodl se dát jí šanci. Je pravda, že její upřímnost vůbec nesedí k tomu, jako jsme ji znali dřív. I já jsem Romana prosil, aby s ní měl ještě trpělivost. Má na ní skvělý vliv. Když se ho ptala, zda půjde na testy otcovství, řekl, že nechce vědět, jaká je pravda. Dítě bude brát za vlastní, ať se děje cokoli.
Bude to chlapec. Tereza má termín za tři týdny a na miminko se všichni těšíme. Potenciální druhý otec byl prý úlet, který si na miminko nikdy nebude dělat nárok, protože ani neví, jak se Tereza jmenuje. Doufáme, že si naše dcera konečně bude schopná založit rodinu a že ji Roman podrží tak jako do dnešního dne.
Autor: Šárka Cvrkalová
