Hedvika: Manžel mě tlačí do dalšího dítěte. Je mi 50 let a přemýšlím, jestli do toho jít

od Nikola Jaroschová
2 minuty čtení
nechci dalsi dite
nechci dalsi dite

Ve svém životě jsem udělala spoustu věcí pozdě. Pozdě jsem si našla přítele, pozdě jsem se vdala, pozdě jsem porodila první dítě. Manžel je o rok starší než já. Vždy chtěl velkou rodinu, ostatně já také neplánovala skončit u jednoho syna. Jenomže s ohledem na můj věk mám pocit, že už s tím teď nic nezmůžu. Můj muž má ale jiný názor.


Před půl rokem jsme měli vážnou debatu na téma dalšího dítěte. Samozřejmě, že bych moc chtěla pořídit synovi bratříčka nebo sestřičku, jenomže se bojím, že to v mém věku není ten nejlepší nápad.

Zdroj: 123RF.COM

Rozhodli jsme se projít zdravotními testy

S manželem jsme se oba nechali řádně vyšetřit, abychom věděli, že naše snaha nebude zbytečná. Bylo nám řečeno, že dítě pravděpodobně porodit mohu, je tu ale samozřejmě riziko, že porod neproběhne tak hladce, jak bychom chtěli. A toho se bojím. Nechci mít na svém břiše jizvu po císařském řezu. Také mám strach, že by se při porodních komplikacích mohlo mně nebo dítěti něco stát.

Doktoři nám sice oznámili, že s největší pravděpodobností mohu porodit, nedá se ale říci, že by nám to doporučili. Manžel si myslí, že s ním nechci založit velkou rodinu. Když prý i přes veškeré kladné výsledky vyšetření odmítám zkoušet otěhotnět, je to pro něj známka toho, že další dítě nechci.

Zdroj: 123RF.COM

Navrhla jsem adopci. Nechce o ní ani slyšet

Myslela jsem, že bychom mohli pomoct dítěti, které ve svém životě nemělo dostatek štěstí. Vyřešili bychom tím problém nejen náš, ale také někoho dalšího. Jenomže manžel tvrdí, že dítě by mělo být biologicky naše. Navíc s adopcí jsou prý problémy a je možné, že by nám nakonec ani tento plán nevyšel. Bojím se, že má pravdu.

Bohužel jsou věci, které se nedají vzít zpátky. Jako například čas, který nám teď zoufale chybí. Nakonec jsem se rozhodla riziko nepodstupovat a o dítě se nepokoušet. Manžel je zklamaný a stále doufá, že mě třeba přemluví. Já už jsem ale v hloubi duše pevně rozhodnutá, že Tonda bude jedináček. Moc mě to mrzí, ráda bych pro naši rodinu udělala něco víc. Jenomže kdyby se mi při porodu něco stalo, byla by to pro manžela i syna mnohem větší rána než to, že zůstaneme napořád ve třech.

Autor: Šárka Cvrkalová


Sdílet článek:Share on facebook
Facebook

Související články