Paní Gita i její manžel nikdy netajili, že jim záleží na kariéře. Oba dva si zakládali na slušné pracovní pozici, po dětech ani po pěti letech manželství netoužili. Jak nám Gita napsala – vše mělo svůj správný čas. Pak ale nečekaně otěhotněla, a manželé tak museli přehodnotit priority.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky z Děčína, která nám jej zaslala pomocí e-mailu. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
Manželé sice miminko neplánovali, ale najednou bylo na cestě. Zatímco Gita během krátké chvíle přehodnotila, co je v životě důležitější, její manžel měl problém se smířit se skutečností, že se jejich zajeté koleje od základu změní.
Celé těhotenství mi vyčítal, že jsem nezodpovědně brala antikoncepci
„Přiznávám, že jsem tu a tam na antikoncepční pilulku zapomněla,“ píše nám ve svém e-mailu paní Gita. „Věřila jsem, že když jednou vynechám, nic se nestane,“ pokračuje, „jenže jednou jsem to nedostala a bylo mi hned jasné, co se děje,“ přiznává. Píše také o tom, že jí manžel celé těhotenství vyčítal, že je nezodpovědná, a zlobil se na ni, že antikoncepci nebrala tak, jak měla. Gita zmiňuje i časté hádky mezi nimi. Vždy byly vyvolané manželem z jediného důvodu: nechtěné dítě.
Na miminko se netěšil, já ano
Čím blíže byl termín porodu, tím byl Gitin manžel nerudnější. Na miminko se ani trochu netěšil, měl totiž obavy, že mu až příliš naruší jeho standardy a stereotypy, na které byl zvyklý. Gita se naopak na syna těšila moc. Zařizovala mu pokojíček, kupovala výbavičku. Velmi ji ale trápilo, že se do příprav nezapojuje její manžel.
„Všechno to bylo v podstatě na mně,“ svěřuje se Gita v e-mailu. „Manžel nejevil zájem, aby se mnou chodil na kontroly nebo aby společně se mnou vybíral oblečení pro našeho ještě nenarozeného syna,“ píše smutná maminka.
U porodu byl, ale nedal najevo žádné emoce
„Manžel nakonec souhlasil s tím, že bude u porodu,“ pokračuje Gita a dodává, že na sobě nedal znát jedinou emoci. „Svým způsobem si to tam odstál,“ píše. Pár dní poté se Gita i se synem Robinem vrátila domů, v chování jejího manžela se ale nic nezměnilo. Nejevil zájem, aby malého pochoval, sám od sebe si ho nebral, byl vytočený, když malý plakal.
„Věřila jsem, že jen co malý trochu povyroste a začne tátovi dávat najevo lásku, chování mého muže se změní,“ píše nám Gita.
Manžel dává synovi najevo, že jsme ho neplánovali
„Synovi jsou dnes necelé dva roky a chování mého muže vůči němu je stále chladnější, než bych doufala,“ pokračuje nešťastná maminka Gita. „Často mu dává najevo, že jsme ho neplánovali, že jsme ho nechtěli,“ stojí v jejím e-mailu. „Nevím, jak mám manžela přinutit, aby syna miloval – on ho má asi rád, ale stále je pro něho spíše překážka,“ uvažuje Gita. V závěru svého e-mailu píše, že je z celé situace nešťastná a neví, co má dělat.
Autor: Nikol Kolomazníková
