Už jste někdy ve filmu viděli tu scénu, kdy naivní milenka říká: „Slíbil mi, že se s ženou rozvede“? A také jste si vždycky ťukali na čelo, že takhle to v reálném životě přece vůbec nefunguje? I já byla taková. Do chvíle, než jsem poznala Igora.Začít si něco s ženatým mužem a být ta „mrcha“, která odvede ženě manžela a dětem tatínka? To nikdy nebylo pro mě. A když se v mém okolí nějaká taková objevila, byla jsem schopna ji za její chování okamžitě odsoudit. Sama sobě jsem vždycky říkala, že já bych nikdy nic takového udělat nemohla.
Jenže ne nadarmo se říká: „Člověk míní, život mění.“
A proto to já už osm let táhnu s jedním ženáčem, kterého mi do života přivedla naprostá náhoda, ale do kterého jsem se v první okamžik bláznivě zamilovala. A jak se ukázalo, jiskra přeskočila na obou stranách.
Má ženu a dvě děti
Igor je ten typ člověka, který má co na srdci, to na jazyku. Proto mi hned na první schůzce oznámil, že má ženu a dvě děti. Nebudu lhát, v první chvíli jsem chtěla vzít nohy na ramena a v rámci svého životního přesvědčení okamžitě utéct, ale něco uvnitř mě mi říkalo, že bych to dělat neměla. A neudělala jsem. Hned první rande jsme zakončili u mě doma, odkud ale Igor pozdě v noci pospíchal k ženě a dětem.
A takhle je to od té chvíle pořád. Trávíme spolu sice hodně času, ale vždycky jsou to děti, za kterými se vrací. A taky jeho žena, byť by to Igor nikdy neřekl nahlas.
Jsem stále ta druhá
Už je to dlouhých osm let, co mám „zakázaný“ vztah s člověkem, který to táhne na dvě strany. A jelikož Igor stále ještě žije se svou ženou a udržuje jejich vztah na klasické rovině, nemohu ani nikomu z blízkých říci, jak to ve skutečnosti je. Stále jsem tak ta druhá, od které Igor skoro každý večer odchází domů za rodinou.
V jednom filmu se říká: „Není důležité, za kterou chlap utíká, ale ke které se vrací.“ Já jsem až teď schopna pořádně docenit ta slova.
Zdroj: 123RF.COM
Slíbil mi, že se rozvede
Před více než pěti lety mi Igor slíbil, že se rozvede, že ženě o nás dvou řekne pravdu, že ji opustí a budeme žít spolu. Jenže je to už dlouhých pět let a Igor stále na prstu nosí snubní prsten a stále je se svojí ženou. Nebaví mě čekat, přestávám věřit jeho slovům, na druhou stranu ho šíleně miluji a neumím si představit, že bych náš vztah měla ukončit. Už tolikrát jsem ta slova měla na jazyku, už tolikrát se mi po příjemně stráveném večeru chtělo křičet, ať alespoň jednou zůstane celou noc, že si to přece taky zasloužím. Ale pokaždé jsem mlčela.
Stále proto čekám na den, kdy mi Igor ukáže, že je mužem, který drží své slovo. Dočkám se ale vůbec někdy? Možná ano, možná ne. Nevím ale, jak dlouho ještě dokážu žít s nálepkou „ta druhá“.
Autor: Nikol Kolomazníková
