Eva (34): Celý život bojuji se studem, stydím se i za své úspěchy

od Nikola Jaroschová
2 minuty čtení
stud
stud

Člověk by ani nečekal, za co všechno se můžete stydět. Většinou je to vaše tělo, práce nebo nějaká nehezká vlastnost. Já se stydím za svůj úspěch, svou kariéru i peníze.


Malá tichá holčička v rohu

Už jako malá holka s rovnátky a brýlemi jsem se styděla mluvit s ostatními. Maminka nechtěla mít tichou dívenku v rohu, tak mě neustále prostrkovala dopředu se slovy „Evičko, nestyď se už“! Moc mi to nepomáhalo tehdy a nepomáhá mi to ani teď. I dnes se mi těžko navazují známosti i přátelství.

Před ostatními se necítím nesvá

Zdroj: Mark Bowden /123RF.COM

I když jsem velký introvert, tak jsem se dokázala vyšplhat v naší firmě vysoko. Nic neprodávám a ani nevedu žádný tým, ale jsem specialistka v oboru. A zde přichází můj kámen úrazu – vždy, když se sejdu s rodinou nebo přáteli, tak cítím šíleně velký ostych před vlastním úspěchem. Bojím se pochlubit svojí kariérou a vlastně ani nechci.

Nemám potřebu ukazovat, že mám peníze a daří se mi

Jsem na tom tak zle, že dodnes dokonce tvrdím, že nemám auto, a to mi v garáži u mého bytu stojí novější černá Audi. Dodnes nikdo neví, kolik vydělávám, i když se to ze mě snaží mamka už roky vymámit. Bojím se dokonce ukázat i svůj drahý dotykový mobil, který vydá za oba měsíční platy mých rodičů. Vždy, když někdo zmíní peníze nebo práci, začnu se červenat a nejde to zastavit. Všichni na mě jen zírají a začnou se smát. Stejně tak, jak se chovali, když jsem byla malá.

Stud je můj specifický rys

Začínám si myslet, že stud je prostě a jednoduše můj osobnostní rys. Je to něco, co mě naprosto vystihuje a nemůžu s tím nic dělat. Nechci mluvit o svém úspěchu a ani se nijak chvástat. V práci dřu ve dne i v noci, ale nechci, aby se ostatní kvůli mně cítili méněcenní. Mám mladší sestru, která si neustále půjčuje peníze od našich rodičů. I v tomto případě se cítím zle, že mě se tak daří a jí ne. Přitom je ještě chytřejší a krásnější, než jakákoliv jiná žena, co znám.

Kvůli svému úspěchu nemůžu najít přítele

Nedokážu si ani představit, jak by na to celé reagoval nějaký muž. Ti nemají rádi úspěšné a soběstačné ženy. Možná proto nemůžu už dlouhé roky žádného najít. Když na mě někdo promluví, začnu se ošívat a nejradši bych utekla. Nevím, kde se to ve mně bere. Nerada se ostatním svěřuji a jsem v bezpečí své komfortní zóny. Nejsem schopná dokonce vrátit jídlo v restauraci, když mi nechutná. Nerada se pouštím do konfliktů a nechci se hádat. Žiju si sama ve svém bezpečném světě, a tak mi to vyhovuje.

Autor: Monika Holemá


Sdílet článek:Share on facebook
Facebook

Související články