Náš syn byl jako malé dítě bezproblémový. Až když nastoupil do školy, začaly se u něho projevovat časté nevolnosti a bolesti břicha. Lékaři nikdy nepřišli na nic zvláštního a tak jsme si mysleli, že zkrátka simuluje, protože se mu nechce do školy.
Netušili jsme, jak závažné to s ním může být
Už v první třídě jsme s Martinem jezdili po doktorech každé dva dny. Syn nám doma plakal, že má strašné křeče v břiše, svíjel se a odmítal jít do školy. Lékaři nikdy nic nezjistili, po prohmatání břicha ho vždy poslali domů, maximálně předepsali nějaké prášky, po kterých mu nebylo moc dobře.
Proto jsme na něj byli přísnější a do školy ho nutili jít i ve chvílích, kdy si stěžoval na bolesti. Měli jsme za to, že se mu ve škole nelíbí a snažili jsme se to s ním řešit, jenomže on trval na svém a tak jsme na něho byli nepříjemní a obviňovali ho ze lhaní.
Vyndali mu pro jistotu i slepé střevo. Ani to nepomohlo
Zdroj: 123RF.COM
Když jsme v jednom týdnu jeli k doktorovi už potřetí a prosili ho, aby našemu synovi pomohl, doktor se rozhodl poslat ho na operaci slepého střeva. Nic sice nenaznačovalo tomu, že zánět má, ale pro jistotu mu operaci provedli, aby byl klid. Ani to ale nepomohlo a zhruba po roce jeho problémů se začaly stavy zhoršovat.
Jeden čas byl asi měsíc klid, nakonec se ale přiznal, že má problémy stále, jenom nám o nich neříkal, když mu prý stejně nevěříme. Že je něco skutečně v nepořádku nám došlo, když jednou večer začal zvracet krev a bolestí až omdlíval. Okamžitě jsme volali záchranku. Syn musel na operaci a z žaludku mu vytáhli chomáč chlupů. Mysleli jsme, že je to z kočky, která právě línala. Doktoři poslali chlupy na rozbor a syna si nechali po operaci v nemocnici.
Zdroj: 123RF.COM
Syna jsme hned druhý den navštívili. Jevil se být v pořádku, ale musel nějaký čas zůstat na oddělení. Druhý den jsme se k němu kvůli práci nedostali, večer nám ale volali, že je syn opět na sále. Okamžitě jsme jeli do nemocnice. Zatímco jsme čekali, až jeho operace skončí, dozvěděli jsme se, že výsledky chlupů z laboratoře nevypovídají nic o kočičím kožichu. Jednalo se spíše o směs různých materiálů od látek až po houbičky na mytí nádobí.
Náš syn byl psychicky nemocný. Nikdy si neodpustíme, že jsme mu nevěřili
Operaci náš syn nepřežil. Během dne po první operaci, kdy jsme za ním nemohli s mužem dorazit, spolykal v nemocnici vatové tampóny a kusy látky a už tak podrážděná střeva si ucpal natolik, že ani okamžitá pomoc ho nezachránila.
Šlo o psychickou nemoc vyskytující se u chlapců jeho věku poměrně vzácně. Člověk s tímto onemocněním má tendenci jíst nepoživatelné věci. Už jako malého ho břicho vždy bolelo pravděpodobně z tohoto důvodu, jenomže v menším množství látka projde tělem a bolest přejde. Bohužel kvůli našemu obviňování o lhaní a nedostatku pozornosti se jeho závislost jenom zhoršovala a vedla až k nejhoršímu. Nikdy si neodpustíme, že jsme to nechali zajít tak daleko.
Autor: Šárka Cvrkalová
