Můj syn byl vždycky dost naivní. Doufala jsem, že mu tato jeho vlastnost nezkazí život, jenomže bohužel se chytil špatných lidí, kteří mu slíbili štěstí, a doplatil na to. I když mi tvrdí, že se s nimi už dávno nebaví, vím, že mi lže. Poznám totiž, kde je pravda. Stejně tak vím, že tajně používal moji kreditku.
Je mu 17. Po nocích chodí domů pozdě, nedokážu z něho dostat, kde zase byl. Snažím se ho vychovávat, ale on si myslí, že už je dospělý a nemusí poslouchat. Vím, že se stále drží stejné party, o které se před dvěma lety dozvěděl, že tajně kouří marihuanu. Slíbil tenkrát, že s nimi skončil, že drogy nejsou nic pro něj. Ale vím, že to tak není.
Zdroj: 123RF.COM
Z kreditky mi mizí nízké částky. Prý se mám starat o sebe
Poslední měsíc jsem měla z bankovní karty několikrát výběr dvou stovek. Jsou to sice nízké částky, ale i tak jsem si jistá, že je syn využívá k tomu, aby se dostal k drogám, nebo se alespoň zalíbil skupině, se kterou se po nocích tahá. Ptala jsem se ho, jestli potřebuje peníze. Řekl mi, abych se starala sama o sebe.
Když jsem mu oznámila, že o výběrech vím, vyštěkl, že jenom párkrát potřeboval do školy na svačinu. A jelikož jsem hrozná matka a peníze mu nedávám, prostě si je vzal. To, že se i v jeho věku starám a dělám mu každý den teplé jídlo, nějak opominul. Nevím co s ním.
Zdroj: 123RF.COM
Chtěla bych problém řešit. Jenže on je proti
Cítím z něho cigarety, často i marihuanu. Vyhodit z domu ho nemohu, když mu není osmnáct. Navíc se bojím, že kdybych to udělala, dopadne velmi špatně. Chci mu pomoci. Navrhovala jsem i psychologa, jenomže on na mě křičel, že není blázen a že ho mám nechat na pokoji. Nemá žádný zájem řešit problémy. Ve škole sotva prochází, celé dny je unavený, ve volném čase sedí u počítače a do noci se potuluje po venku.
Chytil se špatných lidí, kteří mu slíbili kdoví co. Bohužel jsem pro něj jako matka až na několikátém místě a cokoli, co řeknu, bere jako příkaz k tomu opačnému. Bolí mě u srdce, když vidím, jak si ničí život, jenomže dokud se on nerozhodne jinak, já s tím nemohu vůbec nic udělat.
Autor: Šárka Cvrkalová
