Darina si sama moc dobře uvědomuje, že má nejvyšší čas, aby založila rodinu. Ze strany svých rodičů proto už několik let čelí prosbám, aby jim konečně přivedla na svět vnoučátko. Jenže Darininy priority jsou někde úplně jinde než v přebalování a krmení.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
Darina nakonec udělala něco, čím svým rodičům hodně ublížila. Nyní se jim nemůže podívat do očí. Přesto by se znovu rozhodla stejně.
Nátlaku rodičů jsem čelila posledních šest let
Jakmile mi odbila třicítka, rodiče na mě začali naléhat, abych založila rodinu. Jsem jejich jediné dítě a také jediná možnost, jak přijít k vnoučatům.
Já však mám v hlavě jiné cíle. Zatímco si moji rodiče strašně moc přáli vnoučátko, mně šlo jen o to, jak se na kariérním žebříčku dostat co možná nejvýš. Brousila jsem si zuby na pěkně placené povýšení.
S přítelem jsme si vždy dávali pozor
Otěhotnět bylo to poslední, co by se mi hodilo. S přítelem jsme se proto vždy chránili. Nepřipadalo v úvahu, abych otěhotněla.
Zvláště v době, kdy jsem měla slušně nakročeno, abych se stala ředitelkou jedné společnosti. Přesto se stalo, že jsem otěhotněla. Dávám to za vinu nemoci, kterou jsem prodělala. Prášky, jež jsem brala, určitě snížily úroveň ochrany antikoncepce a stalo se, že jsem na těhotenském testu našla dvě čárky.
Máma to na mně poznala. A byla neskutečně nadšená!
Aniž bych cokoli řekla, máma na mně těhotenství poznala. Objala mě a plakala, že doslova zářím. Neuvědomovala jsem si nic z toho.
Z těhotenství jsem neměla radost, kdežto ona přímo ohromnou. Nenechala si to pro sebe, vzápětí mi gratuloval i táta. Já však věděla, že si dítě nenechám. Byla jsem jen krůček od toho, abych dosáhla svého kariérního cíle. Nechtěla jsem si to pokazit.
Rodiče mi nemohou odpustit, co jsem udělala
Vím, že mě za to hodně lidí odsoudí, ale já neměla jinou možnost. Šla jsem na potrat, o kterém jsem řekla jen svému příteli. I ten byl zklamaný, ale dokázal mé rozhodnutí respektovat.
U rodičů to bylo mnohem horší. Máma se totiž pro vnouče natolik nadchla, že začala vyrábět výbavičku. Když jsem jim oznámila, co jsem udělala, studem jsem se mohla propadnout. Tak moc se těšili.
Nemohu se jim podívat do očí. Svého rozhodnutí ale nelituji
Nyní se nemohu rodičům podívat do očí. Uvědomuji si, že jsem je strašně zklamala. I přesto ale svého rozhodnutí nelituji. Jsem si jistá, že bych se příště rozhodla stejně.
Doufám, že jednoho dne rodiče začnou respektovat, že děti ve svém životě nechci. Jsem zkrátka jedna z žen, pro které role matky není. Bude asi ještě chvíli trvat, než je zklamání přejde. Dopřeji jim čas.
Autor: Natálie Kabourková
