Chcete číst naše články na Seznam.cz?

Přidejte si nás
plus PŘIDAT

Božena (57): Kněz odešel z našeho kostela po mé zpovědi. Od té doby sekám latinu

od Adéla Vocetková
Zdroj: 123RF.COM

Boženu k víře v Boha už jako malou holčičku přivedli její věřící rodiče. Ačkoli celý život poctivě chodila do kostela a svým způsobem se od ní očekávalo, že bude žít poklidně, udělala mnoho věcí, kvůli kterým ji trápilo svědomí.

Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.

Božena se rozhodla ze svých hříchů vyzpovídat. Doufala v rozhřešení a přála si, aby ji kněz zbavil jejího černého svědomí. Ten ale udělal něco, co Božena absolutně nečekala.

Nevybrala jsem si, jestli budu věřící, nebo ne

Před lety mi nikdo nedal vybrat, jestli budu věřit v Boha, nebo ne. Moji rodiče jsou oba dva silně věřící, a k víře nás proto společně s dalšími třemi sourozenci vedli naprosto automaticky.

Během dětství a dospívání jsem víru nijak neřešila. Byla to moje součást, ačkoli je pravda, že jsem si v pubertě kolikrát posteskla, že bych chtěla být „normální“ jako moje kamarádky ze školy.

Měla jsem žít tak, abych rodičům nedělala ostudu

Rodiče mě i mé sourozence vždy vedli k tomu, abychom jednoho dne vedli slušný a spořádaný život. Svým způsobem se to od nás očekávalo. Byli jsme přeci vychováni ve víře v Boha.

I přesto jsem ale udělala věci, na které jsem nebyla zrovna pyšná. Nějakou dobu jsem je tajila, ale poté jsem vždy musela s pravdou ven. Víra vždy byla silnější než já a mě tížilo špatné svědomí.

Vdala jsem se za nevěřícího

Vdala jsem se za muže, který věřící není a kostelu se vyhýbá jako čert kříži. Po jeho boku i moje potřeba chodit do kostela a na mše tak trochu opadla. Rodiče sice nebyli rádi, ale respektovali, že jsem dospělá a mohu si dělat, co chci.

Během posledních let jsem se nechovala zrovna spořádaně. Někdy mě přepadly výčitky svědomí, ale jindy jsem si to užívala. Moje hříchy se tak začaly postupně hromadit.

Rozhodla jsem se najít útěchu u kněžího

Je to rok zpátky, kdy mě opět dohnalo moje černé svědomí. Najednou mi došlo, že jsem poslední roky opravdu nežila ukázkově. Dělala jsem věci, na které jsem nebyla hrdá, svědomí mě dostihlo. Proto jsem se rozhodla najít útěchu u kněze, kterému jsem se chtěla svěřit.

Přišla jsem ke zpovědi, u které jsem za život byla už několikrát. Tam jsem ze sebe vysypala úplně všechno. Přiznala jsem se i k tomu, že jsem měla milence. Netajila jsem se ani tím, že jsem něco ukradla v obchodě. Bylo toho hodně, co jsem měla na srdci.

Místo rozhřešení přišel pořádný šok

Po zpovědi se mi neskutečně ulevilo. Uvědomovala jsem si, že věci, které jsem tam knězi sdělila, moc často neslýchá. Toto totiž věřící lidé nedělají. Místo rozhřešení ale přišel šok.

Když jsem asi o měsíc později opět přišla ke zpovědi, zarazilo mě, že tam byl jiný kněz. Na moji otázku, kde je ten původní, mi bylo sděleno, že už nezvládal hříchy lidí, kteří přišli na zpověď. Proto odešel do jiného kostela, aby již nemusel čelit takovým přiznáním.

Byla jsem v šoku. Vsugerovala jsem si, že určitě odešel kvůli mně, a měla jsem opět výčitky, co jsem to provedla. Opravdu jsem byla až taková hříšnice? Od té doby sekám latinu.

Autor: Natálie Kabourková

Chcete číst naše články na Seznam.cz?

Přidejte si nás
plus PŘIDAT

Související články