Beáta ještě donedávna neměla ani tušení, jaké poklady skrývají její sousedé. Vždy je jenom pozdravila na chodbě a nikdy se nijak nezajímala o to, co doma mají a nemají. Ukázalo se ale, že mají domácí mazlíčky, kteří umí lidem pěkně nahnat hrůzu.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
„Psi a kočky jsou v pohodě. Snesu i rybičky nebo papoušky,“ říká Beáta. „To jsou všechno zvířátka, která se běžně chovají, a přijde mi to normální. Ale hadi, pavouci a podobná havěť jsou nad mé chápání,“ popisuje.
Na tarantuli jsme zavolali policii. Nemohli jsme tušit, co nám udělá
Ten den si podle svých slov Beáta bude pamatovat do konce svého života. „Seděla jsem v obýváku a četla si. Když jsem spatřila obrovskou tarantuli v rohu místnosti, okamžitě jsem se zvedla z křesla a přemýšlela, co dělat,“ popisuje.
Beáta i přes svůj velký odpor k pavoukům a strach vzala misku a přiklopila pavouka k zemi.
„Zavolala jsem manžela, který pracoval na něčem kousek od domu. Když jsem mu řekla, co se děje, myslel si, že si dělám legraci, nebo že vyšiluji z nějakého malého pavouka.
Až když dorazil, zjistil, že si legraci nedělám. I on, kterému jinak pavouci nevadí, měl v tu chvíli strach. Netušili jsme, co máme s pavoukem dělat. Nemohli jsme tušit, jestli není nějak jedovatý, zavolali jsme proto policii, která k nám poslala pověřené osoby. Ty tarantuli odchytli a odvezli pryč,“ popisuje.
Beáta měla ještě dva dny strašné sny a budila se ze spaní s pocitem, že po ní něco leze. A to ještě netušila, že podobných zvířat žije hned naproti jejich bytu mnohem víc, ukázalo se totiž, že tarantule utekla od sousedů.
Dostali ji zpět. Ani je nečekal žádný trest. Nerozumím tomu
„O pár dní později jsme byli kontaktováni s tím, že zvíře bylo vráceno původnímu majiteli. Prý utekla tarantule našim sousedům, kteří si toho ani nevšimli. Mají jich totiž doma víc a vůbec nepostřehli, že jim nějaká chybí,“ popisuje Beáta. „Myslela jsem si, že je to nějaký hloupý vtip.“
Když se Beáta zajímala o to, zda bude jejich jednání nějak potrestáno, bylo jí oznámeno, že se nic nestalo, a není tak důvod celou věc řešit.
„Sousedé se nám o den později přišli omluvit. Jejich omluvu jsem přijala, přesto ale nechápu, jak mohlo být jejich pochybení tak bez problému neřešeno.“
I když se Beáta a její manžel smířili s tím, co se stalo, ona od té doby nedokáže klidně spát. „Vím, že naši sousedi mají doma pavouky. A jak se nám svěřili, tak i několik ještěrek a hady. Pomyšlení, že jsou všechna ta zvířata hned za zdí, mě trochu děsí,“ přiznává.
„Ze spaní se budím, neustále mě něco svědí, jsem paranoidní a každý pohyb v bytě hned prošetřuji. Asi si budu muset zvyknout a smířit se s tím. Ale je to pro mě komplikovanější, než by se mohlo zdát.
Autor: Šárka Cvrkalová
