Andrea (45): Dceru jsme trestali za nevhodné chování. Později jsme zjistili, že má ADHD

od Nikola Jaroschová
2 minuty čtení
rodice
rodice

Jana byla už jako batole velmi náročné dítě. Ale nám dělalo radost, že je zvídavá, snaží se sama postavit na nohy a zkoumá své okolí. Mysleli jsme, že z ní bude chytré a bystré dítě. Když začala chodit do školky, téměř každý den jsme slýchali s manželem stížnosti učitelek. Nechtěla spát, byla impulzivní a až přehnaně aktivní.

Začali jsme mít obavy, že nebude mít kamarády a snažili se ji od jejího chování odradit. Když pobíhala po bytě, křičeli jsme na ni. Když měla ve školce problémy, zabavili jsme jí její oblíbené hračky. Mysleli jsme, že když nepomohlo milé zacházení, tresty by ji mohly přimět změnit chování. Samozřejmě jsme ji nikdy netrestali fyzicky. Zabavené hračky si do druhého dne vyškemrala zpátky. Máme dceru rádi, jenom jsme nevěděli, co s ní.

Zdroj: 123RF.COM

Její chování se zhoršovalo. Navštívili jsme lékaře

S manželem jsme si nevěděli rady. Rozhodli jsme se proto navštívit lékaře, který by nám řekl, že je vše v pořádku a ospravedlnil naše chování k dceři. Janě bylo sedm let a dostala odklad při zápisu do první třídy. Mysleli jsme, že za to mohlo částečně i její impulzivní chování a už jsme zkrátka nevěděli, jak dál.

Od doktora jsme se dozvěděli, že naše dcera trpí ADHD. Ani jeden z nás jsme o nemoci do té doby neslyšeli, neměli jsme proto ponětí o její závažnosti. Když nám doktor objasnil, že se jedná o vrozené nervové onemocnění organismu, které doprovází hyperaktivita, impulzivnost, zároveň ale nadprůměrná bystrost a inteligence, netušili jsme, jak se se situací vyrovnat.

Zdroj: 123RF.COM

Ukončila jsem práci. Zůstávám s dcerou doma

Po diagnostikování problémů jsem získala nárok na příspěvek pro dítě. Zůstávám s Janou doma, věnuji se jí, snažím se ji zaměstnat a posilovat její pozitivní vlastnosti. Učíme se spolu, díváme se výchovné filmy, hrajeme pohybové hry. Ačkoli půjde dcera do školy o rok později, umí už abecedu a základní počty. Manžel chodí do práce, o víkendech nás bere na výlety.

Podle doktorů je třeba se dítěti plně věnovat, netrestat ho, vysvětlit mu, že je jiné. Posílit to, co v něm nemoc vyvolává, a snažit se tím hyperaktivitu využít tam, kde nikomu neškodí. Je to náročné zvláště proto, že jsme donedávna chtěli s mužem ještě jedno dítě. Nyní se ale musíme soustředit na Janu a plně využít náš čas k tomu, aby mohla v budoucnu vést šťastný a plnohodnotný život.

Autor: Šárka Cvrkalová


Sdílet článek:Share on facebook
Facebook

Související články