Adriana (43): Žiji ve zlaté kleci. Mám všechno, ale nesmím nic

od Nikola Jaroschová
3 minuty čtení
zena v resatauraci
zena v resatauraci

Stále se ve svém životě setkávám s lidmi, kteří by byli schopni vyměnit cokoli za bohatství. V práci mi všichni závidí, že je můj muž bohatý inženýr, v televizi vídám dokumenty o tom, jak těžké je vydělat nějaké peníze a jak by si jich člověk měl vážit. Čím víc takových osobností ale kolem sebe objevuji, tím víc si uvědomuji, jak nemají pravdu.


Peníze člověka změní. A změnily i mého manžela. Když jsem Dominika potkala, byl to obyčejný kluk, který si rád zašel zaběhat, pomáhal rodičům s prací na domě, staral se o domácí zvířata. Tehdy mu bylo dvacet šest a já do něho byla zamilovaná dlouhé tři roky, než jsme se dali dohromady. Prvních pár let jsme bydleli s jeho rodiči ve velkém, starém, ale útulném baráku. Dominik by totiž měl jen sotva na vlastní nájem a navíc chtěl rodině pomoci, jak se dalo.

Zdroj: 123RF.COM

Když si ale našel práci inženýra a díky známostem s vedoucím se dostal do vysoké pozice, hodně věcí se změnilo. Po pár měsících mi oznámil, že našetřil peníze na svatbu a chce si mě vzít. Byla jsem nejšťastnější člověk na světě. Jenomže po svatbě oznámil rodičům, že se stěhujeme do vlastního a najal jim pečovatelku v domnění, že jim pomůže s tím, na co oni už ve stáří nestačí.

Jeho chování k rodičům byl jenom začátek všeho

Nelíbilo se mi, jak se zachoval. Jeho rodina nám dala všechno a on je opustil. Nepotřebovali někoho, kdo se o ně postará, potřebovali svého syna. Miluji ho a tak jsem se s ním přestěhovala do nového bytu, ačkoli jsme vedli několik debat o tom, jak se zachoval. Nakonec jsem se s tím smířila a rozhodla se, že jeho rodiče alespoň občas navštívíme. Jenomže to skončilo tak, že jsem za nimi jezdila jen já, zatímco on trávil přesčasy v práci.

Zdroj: Katarzyna Białasiewicz/123RF.COM

Začal mi dávat ultimáta

Dominikova povaha se změnila. Nelíbilo se mu, že chodím ven pozdě v noci s kamarády, protože se chtěl bavit v barech a bez ženy prý vypadá mezi přáteli jako hlupák. Nelíbilo se mu, že chodím běhat po lese, když mi dal permanentku do fitcentra. Nechtěl, abych nosila své oblíbené oblečení, protože nesedělo ke šperkům, které mi dal. A kdybych si je náhodou pokusila sundat, urazil by se. Také mi zakázal navštěvovat jeho rodinu, když u toho není. Prý je to divné a měl by to být především on, kdo za nimi jezdí. Jenomže k tomu už dobrý půl rok nedošlo.

Stále mi tvrdí, jak mě miluje. Cokoli si přeji, můžu mít. Ovšem pouze z materialistického hlediska. Trávíme spolu čas, on mi stále vysvětluje, jak to dělá vše pro mě a našeho malého syna, kterého čekám. Jedna moje polovina ho stále miluje, ta druhá ale touží po volnosti. Dominik je hodný chlap, ale bohatství mu zamotalo hlavu a já nevím, zda se s tím dokážu vypořádat.

Autor: Šárka Cvrkalová


Sdílet článek:Share on facebook
Facebook

Související články