Pokud někoho milujete, snažíte se s ním sdílet všechny své příjemné chvíle, pohnutky i přání. Ale už vás napadlo, jaké to bude, když budete spolu celých 24 hodin denně?
Soužití na dálku
S Patrikem jsme manželé dlouhých sedmnáct let. Za tu dobu jsme vychovali dvě zdravé a pro nás jedinečné děti. Máme krásné bydlení na okraji města s malou zahrádkou, která nám poskytuje útočiště po celodenním stresu v zaměstnání. Prvních pár let našeho soužití nás mělo otestovat, jak jsme oba silní. Patrik dostal lukrativní pracovní nabídku v zahraničí.
Zdroj: 123RF.COM
Bohužel to bylo na tři roky s tím, že domů se dostane jednou za měsíc. V této době jsem již byla těhotná s naší první dcerou. Byla to zatěžkávací zkouška. Mnohdy jsem si sáhla na dno při výchově Barunky, která vyžadovala permanentní péči a pozornost. Nicméně jsme toto náročné období zvládli. Dobrali jsme se přesvědčení, že jsme silný pár a nic nás nemůže porazit. I přes dlouhé odloučení jsme se na sebe vždy moc těšili a vážili si jeden druhého. Patrikova práce nás finančně zabezpečila a dovolila nám trávit exotické dovolené, o kterých se nám ani nesnilo.
Velký návrat domů
Po Patrikově návratu domů se nám vrátil ten pravý rodinný život. K Barunce přibyl sourozenec, na kterého jsem již nebyla tak sama. Manžel se sice vracel z práce až k večeru, ale hodně mi pomáhal a já se nemohla této rodinné idylky nabažit. Byli jsme jedna velká spokojená rodina. Víkendy probíhaly tak nějak klasickým způsobem, já jsem trávila dopoledne v kuchyni a manžel si bral děti na zahradu, kde společně pracovali. Ať už to bylo natírání plotu, sekání trávy, sbírání jahod, nebo prostě jen relaxace u bazénu.
Společné podnikání
Léta ubíhala a mně se chýlila mateřská dovolená ke konci. Byl čas na návrat do zaměstnání. Původní zaměstnavatel mi již nemohl nabídnout odpovídající místo a já byla odkázaná na vlastní iniciativu při hledání nového „fleku“. Po dlouhém uvažování jsme dospěli s Patrikem k názoru, že půjdeme společně do podnikání.
Na náměstí jsme si pronajali prostory a otevřeli obchod se sportovními potřebami. Coby sportovně založení lidé jsme se do projektu ponořili naplno a práce nás moc bavila. Ze začátku jsme si užívali společných chvil, ale po pár letech si mnohdy lezeme pěkně na nervy. Jak ráda vzpomínám na dobu, kdy byl Patrik v zahraničí a upřímně jsme se na sebe těšili. Dnes je mým šéfem, a občas mi práce přináší jen smutek a vztek. Ponorka přišla tak náhle a nedá se to snést. Jsem ráda, když občas jede na ryby a já si vychutnávám sladké chvíle samoty, kterou jsem kdysi tak nenáviděla.
Autor: Daniela Lahodová
