Myslel si, že láska překoná všechno. Dlouhou dobu to tak také bylo. Celý rok vydržel Adam bydlet s Petrou. A to i přesto, že mu vadily téměř všechny její návyky. Miloval ji, proto trpěl.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
„Nakonec musela odejít. To, co prováděla, už se nedalo. Dokázala mít doma větší nepořádek než třicet nevychovaných chlapů dohromady. Navíc nedbala na hygienu. I když jsem se ji snažil převychovat, nakonec jsem to musel vzdát,“ vykládá čtenář.
Poznal jsem ji v práci. Nikdy mě nenapadlo, co se skrývá za u ní doma
Petra byla na první pohled úplně normální žena. Podle Adama se příliš nelišila od svých vrstevnic. „Možná nepoužívala tolik make-upu jako ostatní ženy nebo si nelakovala nehty. Jinak se ale oblékala velmi slušně, používala výrazné deodoranty a nebylo na ní nic, co by odpovídalo tomu, co jsem později zjistil,“ popisuje.
„Když jsem byl poprvé u ní doma, překvapil mě sice nepořádek v kuchyni, ale myslel jsem, že si jenom neuklidila, protože nepočítala s návštěvou.“
A v tu dobu Adam pochopil, že Petra si na pořádek nikdy nepotrpěla. „Doma byly vždy staré krabice od pizzy, nevynesený koš, ve vaně špína, jako by si v ní myla boty. Jediné, co měla úhledně srovnané, byly deodoranty na skříni u vchodu. Ty totiž používala snad pětkrát denně, kdykoli někam šla. Aby se nemusela koupat.“
Adam to všechno překousl. Několikrát Petře řekl, že mu to vadí, a ona slíbila, že se změní. On ji miloval, a nakonec souhlasil i s tím, že se nastěhuje. „Měl jsem ale podmínku. Společně uklidíme celý její byt a pak se nastěhuje ke mně.“
Brzy jsme byli opět ve stejném nepořádku jako na začátku
„Zvedal se mi žaludek, když jsem vytíral podlahu pod radiátorem. Vymetl jsem odtamtud snad více nepořádku než za celý život,“ říká. „Chvílemi to i vypadalo, že se Petra stydí. Slibovala, že už bude pořádnější a všechno se zlepší. Ale byly to jen lži,“ říká Adam.
Každý den po práci musel Adam Petru prosit, aby si uklidila špinavé oblečení. „Chtěla ho jen navonět a vzít si ho druhý den opět na sebe. A to i v létě, ve třiceti stupních, kdy se vracela domů úplně propocená. Navíc mi bylo trapné ji každý den žádat, aby šla do vany. Sama by se bývala sprchovala tak jednou týdně.“
Adam doma uklízel, myl nádobí, stíral prach, vysával. Dokonce ani koš Petra nevynesla sama od sebe. „I když jsem se snažil, ona vždy jen udělala nepořádek. A to ne jenom takový, který se dá uklidit, ale přímo nechutný. Jako kdyby jí nevadilo žít v odpadcích a zápachu,“ popisuje.
„I když jsem ji miloval, nakonec jsem to už nezvládl. Vyhodil jsem ji z bytu i s jejím bordelem. Prosila mě, abych vztah neukončoval, ale já to dál nedokázal snášet. Jsem chlap a nemusím mít doma perfektní pořádek. Ale žít mezi špinavým oblečením a papíry od všeho možného s někým, kdo se koupe jen o svátcích, to bylo moc i na mě.“
Autor: Šárka Cvrkalová
