Jana (15): Rodiče každou noc mizeli neznámo kam a nás nechali živořit v bídě a ve tmě. Pak spadla klec

od Šárka Blahoňovská
2 minuty čtení
holka smutna
holka smutna

Teprve patnáctiletá Jana se rozhodovala několik dní, než se rozhodla skutečně vyhledat pomoc. Nebylo snadné svěřit se sociální pracovnici, že by chtěla pro sebe i své dva sourozence lepší život, třeba i v dětském domově. Dětský domov nakonec nebyl nutný. Ona, její tříletá sestřička a šestiměsíční chlapec skončili nakonec v Klokánku. Jana do té doby neměla o organizaci ani tušení.

Rodiče byli pryč, nebo spali

Každý den byl stereotyp. Rodiče Jany v sedm hodin večer odjeli do Prahy, kde byli až do odpoledne následujícího dne. Prý kvůli práci. Když se vrátili domů, šli hned spát, aby zase brzy vyrazili.

Jana tak musela zvládat nejen školu, ale i starost o své dva sourozence. A po nějaké době jí došlo, že už to tak dál nepůjde.

„K rodičům neměla v podstatě žádný vztah, sotva je vídala. Není to tak, že by je nenáviděla, ale ani jí nechyběli. Naučila se je brát zkrátka jako lidi, kteří existují, ale nejsou pro ni nijak podstatní,“ říká Klokánek.

Když vyhledala Jana pomoc sociální pracovnice, dozvěděla se o Klokánku.

Byla ráda, že nemusí se sourozenci do dětského domova, a všechny tři děti se tak brzy seznámily s tetami.

V Klokánku je nečekala jenom láska a společnost, ale také teplo, dobré jídlo a elektřina, tři věci, které jim doma chyběly.

Brzy se našla velká rodina, která si je vzala do péče

I když byl Klokánek jen dočasným řešením a existovala možnost, že přece jen děti nakonec skončí v dětském domově. Nakonec se na ně usmálo štěstí.

Brzy se totiž našli pěstouni, kteří souhlasili, že si děti vezmou do péče. A to navíc všechny tři, takže zůstane rodina nerozdělená.

Jana se za sebe i za druhé dvě děti radovala. Rodina totiž byla velká, početná. Děti si tak konečně našly nejen maminku s tatínkem, kteří o ně projevili zájem, ale také prarodiče.

Ti všichni je přijali jako vlastní. Navíc do domku s pejskem a kočičkou, ze kterých měly všechny děti obrovskou radost. Klokánek doufá, že se rodině dobře daří.

Fotografie jsou z důvodu citlivosti údajů pouze ilustrační, jméno bylo pozměněno.

Autor: Redakce ve spolupráci s Fondem ohrožených dětí – zřizovatelem zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc Klokánek

Takových příběhů je v Klokánku mnoho. Fond ohrožených dětí ve svých 15 zařízeních Klokánek pečuje o více jak 200 dětí. Děti přijímáme v jakoukoliv denní hodinu. Vzhledem k tomu, že děti nemůžeme při příjmu testovat a nelze jim zakázat návštěvy, dostávají se naši zaměstnanci do ohrožení života.

Chtěla bych poděkovat všem, kteří chápou naši těžkou situaci obzvlášť v této době a pomáhají nám pečovat o děti, které pomoc potřebují. Velký dík si zaslouží i naše tety a strýcové.

Děkujeme rovněž za všechny darované ochranné prostředky od soukromých firem a veřejnosti, které nám velmi chyběly z důvodu absence podpory státu. Pomohou nám chránit naše děti a zaměstnance.

S přáním pevného zdraví Hanka Kupková, předsedkyně Fondu ohrožených dětí.

Pomoci můžete i VY. Klokánkům pro rok 2020 chybí 30 % finančních prostředků na běžný provoz. Číslo sbírkového účtu: 3055103/0300 – možnost online platby na webových stránkách. Za každý dar děkujeme.

Zdroj: Klokanek FOD


Sdílet článek:Share on facebook
Facebook

Související články