Přišla s pláčem a plakat nepřestala ani po několika dnech v Klokánku. Nepomohla vlídná slova ani vřelé objetí. Nechtěla jíst ani pít, o hračky neměla zájem. Byla to osmiletá holčička se smutnýma očima a výrazem staré babičky.
Bydlela s maminkou v azylovém domě pro ženy téměř rok
Maminka se o ni starala celkem dobře, ale potom se seznámila s mužem svých snů. Zamilovala se, ale on neměl rád děti. „Nesnáším haranty!“ křičel na ni, když se dozvěděl o Božence, a pokračoval: „Musíš si vybrat. Buď já, nebo ona!“ Matka moc dlouho neváhala a zvolila přítele. Boženku svěřila Klokánku.
Ujistila ji, že je to jen na čas, než se ten „její“ umoudří. Holčička ale moc dobře věděla, že ji maminka opustila. Že ji ztratila navždy. Její smutek byl nesnesitelný. Skončila v péči psychiatra, který jí nasadil uklidňující léky.
Zdroj: 123RF.COM
Její stav se „zlepšil“
Boženčin stav se postupně normalizoval, ale jako by to nebyla ona. Už neplakala, ale také se neusmívala a veškeré činnosti vykonávala mechanicky. Jako robot. Seděla u svého oblíbeného kuřete s nádivkou, ale ani nevěděla, co polyká.
Držela v náručí medvídka, ale jen koukala do zdi. Děti se jí vyhýbaly. Ne, že by neměly Boženku rády, ale trochu se jí bály. Zdála se jim tuze divná! Boženčina sociální pracovnice z OSPOD se poctivě činila a hledala někoho, kdo by si nešťastnou holčičku vzal do péče. Někoho, koho by mohla Boženka milovat a spolehnout se na něho. Někoho, kdo jí nahradí chybějící mateřskou lásku! Bohužel se jí to stále nevedlo.
Otec Boženky byl neznámý
Sourozenci matky neměli o holčičku zájem. Prarodiče zemřeli a další příbuzní se nedali dohledat. Z Boženky se stala tichá a uzavřená holčička. Jednou přišla ze školy s pláčem. Teta se vylekala, vždyť Boženka už nebrečí! „Potkala jsem na náměstí maminku. Dělala, že mě nevidí!“ plakala usedavě a teta měla co dělat, aby se nerozbrečela s ní.
Něco tak smutného už dlouho nezažila. Klokánek se okamžitě spojil se sociální pracovnicí z OSPOD a apeloval, že se celá věc musí urychleně řešit. Než bude pozdě! Jenže jak? Ani pěstouni se nehlásili, protože Boženka byla v evidenci dětí vhodných do pěstounské péče vedena jako dívka s psychickými problémy.
Neuvěřitelná shoda okolností
Zdroj: 123RF.COM
Uplynulo pár týdnů, kdy se stalo něco, s čím nikdo nepočítal. Možná se celý vesmír spojil, aby nešťastné holčičce pomohl. A možná to byla jen neuvěřitelná shoda okolností. Kdesi na druhém konci Česka zemřela stará paní a na jejím pohřbu se sešli všichni její příbuzní. Řeč přišla i na Boženčinu matku, hodně vzdálenou sestřenici jedné z účastnic pohřbu.
Vůbec netušila, že Boženka existuje. Už dva roky měla tato paní požádáno o dítě do pěstounské péče, ale žádné nebylo údajně volné, a tak stále na nějaké čekala. Paní Hanka se okamžitě spojila s onou sociální pracovnicí OSPOD, která měla Boženku na starosti.
Ta nehleděla na to, že je víkend, a dojednala schůzku a návštěvu Boženky. Když holčička svoji neznámou vzdálenou tetu uviděla, vrhla se jí do náručí. Jako by se dvě duše našly! Už se od sebe neodtrhly ani na vteřinu. Vzhledem k tomu, že byla paní Hanka již prověřená, mohla s ní okamžitě holčička odjet na dlouhodobou návštěvu.
Už se z ní do Klokánku nevrátila, ale denně svojí klokánčí tetě telefonovala. Její hlas zněl vesele! Šťastně! „Uplynul rok, když nás Boženka se svojí novou maminkou přijela navštívit. Před týdnem se vrátily od moře. Byly opálené a moc jim to oběma slušelo!“ raduje se Klokánek.
Fotografie jsou z důvodu citlivosti údajů pouze ilustrační, jméno bylo pozměněno.
Autor: Redakce ve spolupráci s Fondem ohrožených dětí – zřizovatelem zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc Klokánek
Takových příběhů je v Klokánku mnoho. Fond ohrožených dětí, ve svých zařízeních Klokánek, pečuje o více jak 200 dětí s různými příběhy, které se neustále mění. Rádi se s vámi o ně postupně podělíme. Průměrná doba pobytu dítěte v našem zařízení je 6 měsíců. Pomoci můžete i VY. Klokánkům pro rok 2020 chybí 30 % finančních prostředků na běžný provoz. Číslo sbírkového účtu: 3055103/0300. Za každý dar děkujeme.
Zdroj: Klokanek FOD
