V Klokánku se tety o děti hezky starají a libují jim, že se jednou najde rodina, která se o ně postará. Bohužel ne vždy to tak skutečně dopadne a některé děti musí po uplynutí zákonem dané lhůty do dětského domova.
A stejný byl i případ teprve dvanáctiletého Bohdana. Ten se ale dětského domova obával natolik, že den před odjezdem z Klokánku utekl a několik dní spal s bezdomovci pod mostem, než ho policie objevila.
Matka se o něho nestarala, babička z něj udělala závislého na lécích
Bohdan žil s matkou, která se o něho příliš nestarala. Zajímala se především o práci a o muže, které velmi často střídala. Bohdan byl doma velmi často sám, byla mu zima a trpěl hlady.
Spát chodil do sklepa, kde se potulovala sousedova kočka. Prý mu dělala společnost, a navíc ho zahřívala. Když to zjistil soused, kterému zvíře patřilo, kontaktoval policii a chlapec byl svěřen do péče babičce.
U babičky si ale nevedl Bohdan o nic lépe. Ona totiž chtěla mít klid, a proto mu každý večer dávala prášky na spaní, na kterých se brzy stal závislý. Musel se tak léčit, a nakonec byl svěřen do Klokánku.
Tady si postupně odvykal z léků a učil se novým věcem. Spřátelil se s jinými dětmi, začal kreslit a zpívat, stal se z něho najednou úplně jiný chlapec. Ani tak se ale nenašel žádný vhodný pěstoun.
Utekl a nechal děkovný vzkaz
Když Bohdan zjistil, že bude muset do dětského domova, v noci před odjezdem z Klokánku utekl. Nechal pod polštářem pouze krátký vzkaz, ve kterém se tetám svěřoval, že je má rád a že jim za všechno děkuje.
„Bály jsme se, že se mu něco stane. Neměly jsme tušení, kam tak mladý chlapec v noci šel. Po několika dnech ho našli policisté pod jedním mostem mezi bezdomovci,“ svěřují se klokánčí tety.
Bohdan nechtěl o dětském domově ani slyšet. I když mu tety vysvětlovaly, že se tam bude mít dobře, jen plakal a bránil se. Nakonec mu ale nezbylo než se podřídit. Po pár týdnech si uvědomil, že se mezi ostatními dětmi v domově zase tak špatně mít nebude.
Fotografie jsou z důvodu citlivosti údajů pouze ilustrační, jméno bylo pozměněno.
Autor: Hanka Kupková, předsedkyně Fondu ohrožených dětí – zřizovatele zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc Klokánek, ve spolupráci s redakcí OnlyU
Takových příběhů je v Klokánku mnoho. Fond ohrožených dětí ve svých 15 zařízeních Klokánek pečuje o více jak 200 dětí. Děti přijímáme v jakoukoliv denní hodinu. Vzhledem k tomu, že děti nemůžeme při příjmu testovat a nelze jim zakázat návštěvy, dostávají se naši zaměstnanci do ohrožení života bez nároku na odměny.
Já jsem se nakazila při akutním nočním příjmu dětí. Byla jsem hospitalizována s těžkým průběhem Covid-19 v nemocnici, kde jsem strávila dva týdny.
Chtěla bych poděkovat všem, kteří chápou naši těžkou situaci obzvlášť v této době a pomáhají nám pečovat o děti, které pomoc potřebují. Velký dík si zaslouží i naše tety a strýcové.
Děkujeme rovněž za všechny darované ochranné prostředky od soukromých firem a veřejnosti, které nám velmi chyběly z důvodu absence podpory státu. Pomohou nám chránit naše zaměstnance do doby realizace aktuálně slíbené pomoci od MPSV.
S přáním pevného zdraví Hanka Kupková, předsedkyně Fondu ohrožených dětí.
Pomoci můžete i VY. Klokánkům pro rok 2020 chybí 30 % finančních prostředků na běžný provoz. Číslo sbírkového účtu: 3055103/0300. Za každý dar děkujeme.
