Renata (29): Manžela mi přinesl sníh: Díky kalamitě jsem poznala lásku svého života

od Nikola Jaroschová
3 minuty čtení
zena usmev
zena usmev

Považuji se spíše za letní typ, nemám moc ráda zimu a sníh už vůbec ne. Když proto jednoho rána začalo hustě sněžit a moje okolí se postupně začalo halit do bohaté sněhové nadílky, nebyla jsem z toho ani trochu nadšená.


Někdo má ze sněhu radost, já tiše trpím

Jako malé dítě jsem byla ze sněhu nadšená. Čím více ho bylo, tím samozřejmě lépe. Když mi bylo 18, rozhodla jsem se vyrazit do školy autem, protože jsem si myslela, že jako čerstvá majitelka řidičského oprávnění pohodlně zvládnu jízdu i po zasněžené silnici. Přecenila jsem své schopnosti, na sněhu jsem dostala smyk a skončila i s autem v příkopě. Tenkrát se naštěstí nikomu nic nestalo, ale tato příhoda ve mně zanechala nesmazatelnou stopu, kvůli které mám ze sněhu hrůzu.

Hustě sněžilo celý den

Toho dne začal padat sníh už brzy ráno. Probudila jsem se a odměnou mi byl pohled na zasněženou ulici. Někdo jiný by z toho možná jásal nadšením, bylo tenkrát jen pár dní do Vánoc a vypadalo to velmi slibně, že tentokrát Vánoce nebudou na blátě. Já však nebyla nadšená ani trochu, protože to pro mě znamenalo, že budu muset do práce vyrazit pěšky.

Zdroj: 123RF.COM

Sněžit nepřestalo celý den a venku už to začínalo vypadat poměrně katastrofálně. Silničáři nestíhali upravovat komunikace a doprava postupně kolabovala. Rušily se vlakové i autobusové spoje a ve zprávách hovořili o sněhové kalamitě.

Někdo mi zazvonil na zvonek

Bylo asi půl osmé večer, když mě ze sledování televize vyrušil zvonek. Nikoho jsem nečekala, proto mě drnčení domovního zvonku velmi překvapilo. Ještě překvapenější jsem byla ve chvíli, kdy se mi u dveří zjevil naprosto cizí muž. Začal na mě drmolit, že zapadl s autem kousek odtud a nutně by si potřeboval zavolat, jenže jeho mobil se vybil. Žádal mě proto, jestli by si ode mě mohl zavolat odtahovku.

Zdroj: 123RF.COM

Jelikož vypadal celkem důvěryhodně, pozvala jsem ho dovnitř a nechala ho, aby si z mého telefonu zavolal. Odtahová služba ale toho večera měla plné ruce práce, proto danému muži sdělila, že na něho přijde řada až ráno. On ale neměl kam jít, protože městem pouze projížděl, hotely obvolal a všude měli plno, protože spousta lidí v našem městě uvízla kvůli sněhové kalamitě. Možná to ode mě bylo lehkovážné, ale nabídla jsem mu, že u mě může do rána počkat.

Povídali jsme si celou noc

Původně jsem měla v plánu ustlat cizinci na gauči a odebrat se ke spánku. Velmi rychle jsem ale zjistila, že je onen cizinec ve skutečnosti velmi sympatický muž, se kterým se moc příjemně povídá. Nakonec to dopadlo tak, že jsme si povídali celou noc, ani jsme se nenadáli a za okny začalo svítat.

Cizinec, který se jmenoval Petr, mi poděkoval a rozhodl se odebrat se ke svému autu, kde počká na odtahovou službu. Měla jsem se s ním v tu chvíli rozloučit a už nikdy ho nevidět, jenže něco mi říkalo, že pokud ho nechám odejít, udělám obrovskou chybu. Proto jsem si od něj vzala jeho číslo.

A dobře jsem udělala! Ozvala jsem se mu hned druhý den a letos to bude již krásných pět let, co jsme spolu. Sněhová kalamita, která mi přidělávala vrásky na tváři, mi nakonec přivedla lásku mého života.

Autor: Nikol Kolomazníková


Sdílet článek:Share on facebook
Facebook

Související články