Vyšinutá sestřička: Pacienty předávkovala a lehala si s nimi do postele. Pak fascinovaně pozorovala jejich smrt

od Nikola Jaroschová
2 minuty čtení
jolly jane
jolly jane

Narodila se jako Honora Kelley, později si ale začala říkat Jolly Jane a pod tímto jménem se také proslavila. Byla to žena, která se na čas stala zdravotní sestrou, ale v životě mnohem víc životů ukončila, než zachránila.

Narodila se irským rodičům a společně s nimi se také vlivem hladomoru přestěhovala na pobřeží východní Ameriky. Tak jako mnoho migrantů, i její rodina ale brzy zjistila, že si tím příliš nepolepšila.

Její matka brzy po stěhování zemřela a o dívku se staral její otec. Ten byl ale násilník a v deseti letech tak Jane skončila v sirotčinci i se svou o dva roky mladší sestrou.

Přijala příjmení rodiny, ve které se stala služebnou

Jolly Jane byla po nějakém čase v sirotčinci poslána jako služebná do rodiny Anny Toppanové. Její příjmení později také přijala za své, jelikož se nechtěla nadále jmenovat po svém otci.

Už od dětského věku dřela jako domácí služka. Když jí bylo dvacet jedna let, získala příležitost pracovat jako zdravotní sestra v nemocnici. A tehdy se projevila její touha zkoumat, co pacienti vydrží.

Nejednoho z nich předávkovala, podle dostupných záznamů si k nim často lehala do postelí a byla s nimi při jejich smrti. Chtěla tak zjistit, jak to vypadá, když je člověk na pokraji svých sil, když umírá.

Nakonec byla z nemocnice vyhozena za nadměrné dávkování drog pacientům. Vrátila se do služeb Toppanových, ale s vraždami nepřestala. Naopak se začala o smrt zajímat ještě víc.

Nikdy nedokázala říci, proč zabíjela

Jolly po nějakém čase otrávila jedem nejen manžele, ale i spoustu dalších osob. Obvykle se zaměřovala na jednotlivce, ale když se pokusila o vraždu celé rodiny, udělala chybu.

V těle jedné z obětí se našel jed, který dovedl policii až k pachatelce. Ta se nakonec přiznala k více než třiceti vraždám. Většinou jejích obětí byly ženy, to podle všeho byla ale pouhá náhoda.

I když podle psychiatrů nebyla Jolly Jane nijak narušená a všechny své vraždy prováděla naprosto psychicky při smyslech, soud ji nakonec nechal zavřít do psychiatrické léčebny.

Tady začala trpět stihomamem a bludy, odmítala jíst, protože měla pocit, že jí někdo nasype jed do jídla, kvůli hladovce musela být dokonce násilím krmena kapačkami.

Nikdy nedokázala říci, co ji k vraždám přimělo, pro historiky i vyšetřovatele je tak do dnešního dne záhadou.

Zemřela přirozenou smrtí v roce 1938 v léčebně.

Autor: Šárka Cvrkalová


Související články