Kristýna a Milan jsou spolu už deset let. Během tak dlouhé doby společně prožili mnoho věcí, které je více spojily. Jejich okolí se diví, že se ještě nevzali. I rodiny na ně tlačí, proč ještě nejsou svoji. Vždyť deset let je tak dlouhá doba!
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
I samotná Kristýna před nějakou dobou pomýšlela na vdavky. Nechala se totiž přesvědčit okolím, že svatba by byla dalším krokem v jejich vztahu. S Milanem to myslela vážně, proto mu začala naznačovat, že by stála o další posun v jejich dlouholetém soužití.
Všichni nám říkali, že bychom se měli vzít
Poslední dva roky od našeho okolí neslýcháme nic jiného než otázky na svatbu. Rodina i přátelé jsou přesvědčeni, že jsme spolu už dost dlouho na to, abychom udělali další krok vpřed. Moje maminka mi dokonce řekla, že už mám na vdávání věk a nezapomněla mi připomenout, že moje dvě mladší sestry se už dávno provdaly. Zatímco já byla stále svobodná.
Milan o svatbě nikdy nemluvil. Tak jsem o ní začala mluvit já
Milana znám už deset let a jsem přesvědčená, že je to muž mého života. Jsem si také jistá, že ke mně cítí to samé, co cítím já k němu. Proto mohu s jistotou prohlásit, že oba dva s tím druhým počítáme do konce života. Přesto se ale Milan za celou dobu, co jsme spolu, ani jednou nezmínil o svatbě. Já se nechala natolik nahlodat okolím, že jsem o svatbě začala mluvit jako první. Chtěla jsem Milanovi naznačit, že bych o to stála.
Zaskočil mě důvodem, pro který mě ještě nepožádal o ruku
Milan se zpočátku tvářil, že moje narážky na svatbu vůbec nevnímá. Po nějaké době se mi ale svěřil s pravým důvodem, pro který mě ještě o ruku nepožádal, ba co víc – pro který o naší svatbě ani neuvažoval. Svým přiznáním mě velmi zaskočil.
Myslela jsem si, že o Milanovi vím úplně všechno. Přesto jsem byla zaskočena, když mi řekl, že už jednou ženatý byl. Jeho první manželství sice trvalo krátce, ale i tak mu stačilo znechutit pohled na tento svazek mezi dvěma lidmi.
Netroufám si doufat, že se svatby vůbec někdy dočkám
Informaci o Milanově manželství jsem zpracovávala hodně dlouho. Cítila jsem se podvedena, že mi o tom neřekl. Nemluvě o tom, že to zhatilo moje představy, že se za Milana třeba někdy provdám. Nyní si netroufám doufat, že na svatbu někdy změní názor a požádá mě o roku. O manželství a svatbě totiž nechce ani slyšet.
Autor: Nikol Kolomazníková
